Postinor, abychom mohli nezávazně souložit s neznámými lidmi v podnapilém stavu s tím, že už je nikdy nepotkáme. Je-li to životní styl, pravidelně pojídáme stohy hormonů. Daní za nezodpovědnost, neúctu a krátkodobá potěšení je životní prostředí. Vládne tu Absurdistán? Zcela určitě.
Regály v krámech přetékají stohy „chutných“ potravin, zatímco děti na druhé straně věta umírají hlady a jejich rodiče dřou v továrnách, aby to všechno přebytečný svinstvo dovalili k nám.
Proč se to děje? To máte tak. Ještě v 15. století byla Čína soběstačná a vcelku ekologická země. Pak se objevili hamižní Britové, kteří chtěli nejen černý čaj, aby ho později velkolepě pojmenovali „čaj o páté“, ale aby celou Čínu kolonizovali a zabavili další produkty, jako koření, látky a střelný prach.
A tak začalo těžký prachy vynášející zotročování jiných lidí. Děláme to tak dlouho, že už nám to ani nepřipadá blbý. A ještě se oháníme penězma a porovnáváme si značky. A tady Absurdistán nekončí.
V rámci hygieny a dobrých mravů pak splachujeme své sra… do čisté pitné vody, abychom ji pak mohli chemicky očistit, draze zaplatit a znovu zasr… Zbláznili jsme se nebo co?
Při bezhlavém honu za lepším životem si kupujeme bio jablka balená v plastu, přičemž ta samá rostou zadarmo u silnice a jediní strávníci jsou nejspíš místní vysoká. Nebo jste snad doufali, že nad bio jablky ze supermarketu nelétají letadla? Nejezdí kolem auta? Bio stromy s bio jablky dýchají nějakej lepší vzduch? Zalévají je kojeneckou vodou?
Používáme AI, abychom za méně peněz udělali víc práce. To je dobrý, ale k čemu to? Zkrátila se vám snad pracovní doba nebo zvýšil plat? Leda by snad cílem nebylo vaše pohodlí, ale brzké udolání planety. Hoří snad nějakej rekordní termín?
Zapomínáme, že dejcháme stejnej vzduch. Chodíme po stejný Zemi a pijeme stejnou vodu. Co znečistí váš soused, jako byste znečistili vy. Neřešíte znečištění? Jste spolupachateli hromadného onemocnění, zdražování a horších životních podmínek na světě a škodíte milionům lidí. Jednoduchá rovnice, že jo?
Absurdní hon za krátkodobými požitky s jistým odstupem připomíná spíše pobíhání vesnických balíků, co si po převratu vyrazili na nákupy za hranice. No, snad z toho brzo vyrosteme.
